Osada Desperado

Jak jsme založili kovbojskou osadu Desperádo

To vám byl takhle pátek podvečer, měsíc Vran ( březen )v podzvičinské vesnici která zove se Bílá Třemešná, seděla jako každý týden v knajpě „u Šmídů“ (pátek proto že v sobotu se chodilo do roboty), parta kluků a vymýšlela co bude se podnikat o víkendu. Tito kamarádi kteří vymetly v širém okolí kde-jakou trdlovačku ,( Zvičina, Horka u St.Paky, Dolní Branná, Pecka, Stará Paka, Třebihošť, Miletín, Tetín, Rohoznice, Dubenec, Doubravice, Zálesí, Nemojov, Hor.a Dol Brusnice, Mostek) a kteří byly odchovaní, indiánkami -rodokapsy -cliftonkami i jinou jak mastňáci mleli brakovou literaturou, tato parta v počtu čtyř kusů, dostala nápad že založí kovbojskou osadu.

Stanislav Matouš „ Fous“ 

Ervín Doubrava „ Budul“ 

Milan Voňka „ Old Death“ 

Emil Tomeš „Old Wable“

 

Tak při pivínku ( to ještě hospodský nevymáhal občanku a policajti byli normální,to vše se změnilo v roce šedesátém, kdy bolševik přitvrdil neb sralo ho že neví co dělá národ trampský) zasedla „rada starších“ my čtyři, dohodla že kovbojská osada bude mít tři stany a název ponese „DESPERÁDO“. Po výrobě podsad v paďourově, jsme vyrazily na dlouhou, strastiplnou a nebezpečnou cestu abychom místo našli, kde bude stát náš budoucí klaim, I dorazily jsme na místo kde jen zpěv ptáků slyšet byl a mezi stromy hladina velkého jezera zvaného „Dubina“ prosvítala, i vzývaly jsme samého velkého „Manitůa“ že kroky naše vedl na místo , kde ochraňovati nás bude před, mastňáky, dravou zvěří a lidí úmyslů nekalých. Když nastal čas měsíce „hromu“ přidali se k nám kamarádi Zdeněk Lejdar „Kamil“, Ladislav Zelinka „Pivínko“ a my stěhujeme se na naši osadu kde stavíme vigvamy, ohniště a věci jiné abychom pohodlím netrpěli. Je první víkend měsíce „hromu“, zapálen je náš první táborák, zvolen šerifem byl za hurónského řevu kamarád „Budul“ a pak už jen brnkot kytar, i řev hrdel ozývá se do samého rána. Po vydařeném víkendu stěhujeme na osadu lodě, „barču“ pramice, „máňu“ kanoe, aby zábava na osadě byla veselejší a my rychlejší cestu měli do kiosku který u kempu se nachází. Jezdíme do roboty z osady i nemůžeme dočkati se dne, kdy bolševik volno nám dá a my budeme na naší os adě „Desperádo“ celý den užívati si svobody, kdy paďour nebude se do naších věcí míchat. Nastal druhý víkend měsíce „hromu“ my máme konečně vzývané volno, nedaleko od nás se utábořily „Orlí osada“ „Yukon“ „Šroubek“ i nastal čas kdy táboráků a zábavy je přehršel. Třetí víkend měsíce „hromu“ je zapálen společný táborák, sešlo se asi třicet lidiček i nastal velký mumraj, pije se rezavý mok, ohnivá voda a když začíná nás přehlušovat řev ptáků sedáme na lodě kterých je dvanáct i plavíme se kolem velkého jezera později nazvaná „Spanilá jízda“ a která se jezdí každý týden sobotní noci. Po tomto ohni nastali dny kdy pořádají se různé vodní radovánky, „bláťandy“, „překlápěná“, plavíme paďoury i mastňáky z kempu (za úplatu, pivo), jezdíme bardům z altánu kteří tam v mariáš hrají pro ohnivou vodu a rezavý mok aby jim karta lépe padala. Tak nám doba volna i svobody pomalu uplouvá a my se připravujeme na velký oheň který vzplane na Orlí osadě druhý víkend měsíce „zrní“ kdy loučení velké nastane neb osady „Orlí“ „Yukon“ „Šroubek“ do paďourova zvaného Dvůr Králové n/l se vrací. Mevro velké nastalo přišlo i pár bodrých paďourů, ohnivé vody i rezavýho moku je dosti, klábosíme co komu se přihodilo, kytary drnčí, hrdla řvou a když korupění přišlo i ptáci už se začínají ozývat, sedáme na lodě a plavíme poslední velkou „spanilou jízdu“ roku. My po vydařeném ohni, přespáváme na osadě, z ní jezdíme do rachoty, stále plavíme „mastnotu“, večery trávíme u ohně a když nastal poslední víkend měsíce „zrní“ děláme poslední oheň, malou „spanilou jízdu“ a jdeme vstříc blábolům mastňáckým. Za osm měsíců až sluníčko opět nad námi zazáří a duše zahřeje, my sejdeme se na osadě „Desperádo“ zase…AHÓÓÓJ.

Báječné víkendy

Při zimních sezeních naše vzpomínky na osadě jsou i „rada starších“ rozhodla že vigvamy postavíme již v měsíci „růží“, neb naše těla utužena jsou loňským tábořením a my dohodly se, že budeme poznávat okolí naše kde jistě pěkná místa k táboření budou. Nastal čas měsíce „růží“ my vyrážíme na osadu postavit stany i opět začínají naše báječné víkendy, kdy nemusíme poslouchat pro nás nemístné řeči paďourů a my opět opékáme buřty, plavíme se po velkém jezeře a užíváme si víkendů. Je poslední víkend měsíce „růží“ my šlapeme na první vandr směr „Čertovi hrady – Zátluky“, na čertových hradech nocujeme a je to naše první noc pod širým nebem. Ráno je probuzení báječné, po snídani šlapeme na „zátluky“ kde rybník se nachází i noříme se do vody jak ho spatříme, po obědě chvíli lenošíme a pak přes hotel Poklad kde skousli jsme dvě pivka hrneme se zpátky do paďourova. Vandr se povedl a další následuje druhý víkend měsíce „hromu“ kdy šlapeme přes bývalý mlýn „Sýkorník“ na staré Gredo, kde nocujeme. Ráno jdeme poznat okolí Greda kde objevili jsme na skalisku vytesané bůžky a G s pádlem, nachytali jsme k obědu nějaké pstruhy a po obědě razíme mezi paďoury kde dáváme u bodrého hospodského Vrány který fandí nám pár pivínek a plánujeme další vejšlap. Když na Gredu my byli, přiharcovali na „Dubinu“ Orlí osada, Yukon, Šroubek a tak opět pořádáme, táboráky „spanilé jízdy“ prostě vše co loňského roku. Po velkém táboráku v měsíci „zrní“ kdy velké mevro bylo, se loučíme s kamarády z ostatních osad kteří zas do paďourova zvaného Dvůr Králové jedou, dostal Wable nápad že plavit se budeme po přehradě abychom břehy její poznaly. Je první víkend měsíce „lovu“ dopravily jsme loď „barču“ na osadu „Nové Gredo“ která nachází proti „Sýkorníku“ a kde nocovati budeme. Ráno sedáme na loď, plavíme se po přehradě Labské s návštěvou hospůdky „u Červinků“ která v obci Nemojov se nachází a kde bodrá paní hospodská je, my jedno pivko si dali. Po obědě sedáme znovu na loď i plavíme se směr hráz ,tam nic nás nezaujalo, tak honem k „Červinkům“ kde pivním hostům jsme pár písniček zakokrhali, oni nám pivko zas koupily, pak už jen paní hospodské Červinkové její oblíbenou „ Hájku háječku“ zapěli a pádíme domů mezi paďoury a astrachány. Posledních pár víkendů trávíme na osadě jen v pěti neb „Pivínko“ do Prahy na studie odešel, i nadešel čas měsíce „padajicího listí“ děláme poslední táborák, balíme naše vigvamy, uklízíme osadu, a pak už jen, osado stará zas, v klínu svém přivítáš nás… Osado „DESPERÁDO“ Ahóóój

 

Loučení

Nastal rok šedesátý, po velkém loučení v měsíci „sněhu“s „Kamilem“ který odstěhoval se do Nové Paky, přišel měsíc „vran“ a velké mevro v knajpě „u Šmídů“ opět je neb „Wable“ na dva roky do zeleného byl povolán a my truchlit na osadě ve třech budeme. Když přiloudal se druhý víkend měsíce „trávy“ (Wable už je pět dní v zeleném) sedíme v knajpě „u Kaiserů“ a při drtánku piva chystáme vandr na Nebákov o kterém jsme mnoho slyšeli. Třetí víkend sedáme na vlak směr Stará Paka, na nádraží tomto je plno kluků kteří trampové si říkají a my s očima na vrh hlavy se po pár slovech přidáváme k těm co na Nebák jedou. Vystupuje se v Malechovicích , první cesta trampů tím pádem i naš e vede do knajpy kterou „Šanghaj“ trampové nazývají, tam dáváme si pár piv, seznámení velké nastává a pak nad Nebákovem v lese usínáme. Ráno scházíme po úzké soutěsce do obce Nebákov kde, rybník , chaty mastňáků, mlýn, několik domků, kemp a restaurace se nachází. Na hrázi rybníka už je plno trampů kteří od Mladějova, Vidláku, Trosek přišli, a kde i my se usadily, tam ujal se nás tramp „Kornel“ z osady Supí skála asi padesátiletý i zasvětil nás do života trampského. Po vandru tomto kde připadaly jsme si jak zelenáči (a také jsme byli) trampink nám učaroval i rozhodli jsme že výstroj naši změníme, trampskou osadu založíme a na tramp jezdit budeme. Jak jsme rozhodli tak udělali i chodíme stále ještě na osadu opékat buřty, popíjet rezavý mok a pak přišel druhý víkend měsíce „růží“ my děláme poslední táborák na osadě „Desperádo“ kde za hurónského řevu, popíjení ohnivé vody, zrzavýho moku, loučíme se s naší milou osadou kde prožily jsme krásná dobrodružství a chvíle na které nejde zapomenout.

Sbohem má osado, sbohem má podsado, musím se na trampink dát… Tak skončila naše éra kovbojská a nastala doba trampská.

 

Zde můžete napsat komentář, nebo zanechat vzkaz či dotaz.

napište první komentář